První jarní kapři

Příroda se začala probouzet a sluneční paprsky přímo lákaly vyrazit na ryby. Konečně je tu jaro! Tomuto pokušení jsem neodolal a také jsem musel k vodě. Řeky v tomto období ještě poměrně dost tečou po jarním tání sněhu a chytání ryb je tak komplikovanější. Rozhodl jsem se tedy navštívit jednu z mých oblíbených stojatých vod. Na dopolední krátkou vycházku se mnou jela i moje parťačka Pája a tak možnost ulovit nějakou rybu byla rázem větší. Dostaly se ke mně informace, že v minulých dnech to moc nebralo a ne jeden rybář tu vyhořel. Ani to nás ale neodradilo.

Při příjezdu akorát vycházelo slunce a mlha se ještě vznášela nad vodou. Nenechali jsme nic náhodě a ryby jsme šli nejdříve najít. Nepoužívali jsme k tomu nic jiného než jen prosté pozorování hladiny a čekání, jestli se nějaký kapr objeví. V jedné časti revíru ryby jevily aktivitu a tam jsme také „zakotvili“.  Po vybalení všech potřebných věcí, jsem naspomboval do vody pár raket partiklu s jahodovými peletami a dokobroval jsem hrst miniboilie Bentos red. Prut jsem si zaklipoval, abych měl montáž co nejpřesněji v krmném místě, jelikož přesnost je v jarním období důležitý faktor.

Já jsem zvolil montáž „na panáčka“ a Pája klasicky na dno. Oba jsme chytali na předem nadipované boilie. Ke každému náhozu jsem k montážím ještě přidával PVA punčošky s půleným boiliem. Byli jsme tu jen my a ještě jeden rybář, který byl daleko od nás a tak jsme si mohli užívat klid, pohodu a ranní kávu u vody.

Z ospalosti nás probudil až příjemný zvuk cívky navijáku na Páji prut, kde byl nastražený Fruit orange. Následoval zásek a krátký boj, po kterém se u hladiny „vyhoupl“ krásně stavěný lysec vážící lehce přes 6 kg, což jsme takhle z jara ani jeden neočekávali. Nelenil jsem a přehodil jsem svůj prut na stejnou nástrahu. Předchozí návazec byl zamotaný a tak jsem byl rád, že jsem tak učinil. Ale i to se na rybách stává. Později jsem této změny nelitoval dvojnásobně, jelikož zhruba půl hodiny po náhozu přišel záběr i mě. Tentokrát v podložce skončil dlouhý šupináč těsně pod 70 centimetrů.

Chytání se nám bohužel uchýlilo ke konci, i když by jsme tam nejradši zůstali. Sbalili jsme si své náčiní, zkontrolovali jsme, zda-li jsme nic nezapomněli a vyrazili jsme k domovu. Tato krátká vycházka nás mile překvapila a oba dva jsme byli nadšeni, že jsme chytli tak krásné ryby, které byly po zimě ve výborné kondici.

Za Top rybařina team, Miloslav „Krejčus“ Krejčí.